Zpráva z pracovní cesty na RightsCon
Zprávy od aktivistů ze Sýrie během panelu Access No! v první den byly hluboce dojemné a skutečně mi připomněly, proč pracuji v oblasti digitálních práv. Vyslechli jsme si zkušenosti aktivistů, kteří nemohou cestovat kvůli absenci právního statusu, nedostatku dokladů a probíhajícímu konfliktu. Pro tyto lidi “internet je jediným pasem, který (oni) mají u sebe.” Obránci lidských práv hovořili o důležitosti digitálního školení, aby lidé zůstali chráněni, když komunikují s rodinou uvnitř země i s rodinou a přáteli, kteří odešli. Zřídili digitální kliniky, aby lidem ukázali, jak bezpečně používat služby – například jak používat funkce, jako jsou mizející zprávy v aplikaci Signal, aby tyto zprávy nemohly být použity proti nim při prohlídkách zařízení při bezpečnostních kontrolách. Velmi důležité bylo také pokračovat ve vzdělávání, přičemž pro přístup ke zdrojům se spoléhalo na internet.
V následujících dnech jsme se setkali s lidmi, kteří měli jak otázky ohledně I2P, tak návrhy na potenciální případy použití. Diskutovali jsme také o přepracování projektové dokumentace týkající se modelů hrozeb, zlepšení příruček pro uživatele s omezenými technickými znalostmi a zajištění toho, aby tyto příručky byly snadno přeložitelné. Poznamenal jsem si, že bych měl projít návrhy a poté je propojit s případy použití zaměřenými na lidi a s řešeními. To bude součástí pokračující snahy projektu zlepšovat uživatelské příručky a onboarding (uvedení nových uživatelů).
Možnost setkat se tváří v tvář s lidmi, kteří I2P používají a úspěšně jej využili k obcházení internetových blokací, byla inspirující. Protože projekt začal pracovat na vlastním prohlížeči a zkoumá balíčkování outproxy (výstupní proxy směrem k otevřenému Internetu), potřebuje co nejvíce zpětné vazby a testování, aby lidem zajistil bezpečný a bezproblémový uživatelský zážitek. Síť I2P také potřebuje více hostovaného obsahu a zrcadlených stránek, aby rozšířila zdroje pro své uživatele.